O kávě

Pražení kávy

Pražení kávy je velkým uměním a nejcitlivější částí úpravy kávy vůbec. Kávu praží odborníci většinou v malých pražírnách již v lokalitách, kde se káva pěstuje. Čerstvá kávová zrna mají zelenou, šedozelenou, modrozelenou až žlutohnědou barvu. Chuť kávy se plně vytvoří až po upražení. Kávová zrnka se praží za vysokých teplot v pražících strojích, na které dohlíží zkušený odborník – pražič. Tento odborník musí být velmi zručný a citlivý, musí umět vnímat kávu všemi smysly. Poslouchá, jestli káva při pražení správně praská, čichá, jestli dobře voní, sleduje barvu, správnou teplotu a mnoho dalších důležitých faktorů. Svou charakteristickou barvu a aroma získává káva právě pražením a jakékoliv nevhodné zabarvení či příchuť navíc jsou velmi nežádoucí. Kávy s dlouhou dobou pražení získávají obecně tmavší barvu a méně výraznou vůni. Nejkvalitnější kávová zrna pěstovaná ve velkých nadmořských výškách mají jemnou kyselou příchuť, která se ještě umocňuje krátkým světlým pražením. V některých zemích se při pražení do kávy přidávají další ingredience: skořice, hřebíček, zázvor a jiné, které pak výrazně mění celkové aroma kávy. Opravdovým uměním při pražení je míchání jednotlivých kávových zrn a vytvoření delikátní kávové směsi, kde nestačí jen smíchat jemnou kávu s kávou aromatickou či kávu kyselou s hořkou. Je nutné, aby se veškeré ingredience vzájemně doplňovaly a dohromady tvořily harmonický celek chuti a vůně. Záleží také na tradici a zvyklostech, v různých oblastech světa je v oblibě káva jinak pražená. Severské země upřednostňují světle praženou kávu, naopak ve státech jižní Ameriky, ale i ve Francii a Itálii jsou vyhledávány tmavě pražené kávy. U nás máme nejraději střední pražení, což jsou kávová zrna se středně hnědým odstínem.

Mletí kávy

Mletím se otevírají buňky kávových zrn a tím se uvolňují éterické oleje, které právě způsobují, že káva tak pronikavě a příjemně voní. Ale čím déle se uchovává káva umletá, tím více se její vůně vytrácí. Proto je nutné kupovat kávu pouze vakuovanou anebo zrnkovou a umlít si pouze potřebné množství těsně před přípravou nápoje. Každý způsob přípravy kávy vyžaduje jinak umleté zrno. K přípravě zalévané kávy je nejvhodnější hrubě mletá káva; středně mletá se hodí pro kávové perkolátory, což jsou konvice s košíkem, do kterých se vsype surovina; velmi jemně mletá káva se hodí pro řrípravu espressa a kávy překapávané a nakonec káva jemně mletá, pudrové konzistence, je vhodná pro přípravu kávy turecké. Čím rychlejší je způsob přípravy kávy, tím jemněji by měla být umleta.

Skladování kávy

Kávu skladujte na tmavém, chladném místě, odděleně od aromatických potravin. Pro uchování kvality jsou ideální nádoby z porcelánu, kameniny, tmavého skla ci ušlechtilé oceli s dobře těsnícím víkem.

Druhy kávy

Rod kávovníku coffea patří do čeledi mořenovitých rostlin. Z botanického hlediska existuje více než 500 druhů kávovníků. Jedná se o stále zelené stromy nebo keře, které mají sytě zelené, podlouhlé listy vejčitého tvaru. Liší se výškou dřeviny, růstem listu i velikostí zrna. Každý druh má jiné větvení. Plodem kávovníku jsou peckovice, které tvarem i barvou připomínají třešně, mají i nasládlou dužninu. Uvnitř plodu jsou proti sobě uložena dvě tvrdá semena, na jedné straně zploštělá s typickou podélnou rýhou a na druhé straně vypouklá. Jsou to kávová zrna, jejich původní barva je zelená až šedozelená. Svou typicky hnědou barvu získávají kávová zrna až pražením.